Broučci – metodické listy

Vývoj dítěte v 1. a 2. měsíci života

Smyslový vývoj

Zrak

Zpočátku je novorozené dítě dalekozraké, předměty nefixuje. Koncem 1. měsíce může krátce fixovat předmět, který je v jeho zorném poli ve vzdálenosti 15 až 25 cm.

→Tip: Dítě leží na zádech, ukážeme mu hračku a pomalu jí pohybujeme ve vzdálenosti asi 40 cm od obličeje dítěte, aby ji mohlo sledovat pohybem očí a hlavy doprava a doleva. Dáváme pozor na to, aby dítě otáčelo hlavu ze střední polohy.

Sluch

Miminko slyší od narození, v této době se ještě neotočí za zdrojem zvuku. Koncem prvního měsíce se při zvukovém podnětu spontánní hybnost dítěte zpomalí nebo zastaví.

→Tip: Podporujte rozvoj sluchu dítěte pomocí chrastítka, kterým pohybujte ze strany na stranu za jeho hlavou, aby se otáčelo za novým zvukem.

Hmat

Dítě reaguje na náš dotyk, nejcitlivější jsou rty, ústní sliznice, tváře, dlaně a chodidla.

→Tip: Hmat můžete rozvíjet pomocí masáže dítěte, která může vést ke snížení tvorby stresových hormonů, zlepšení imunity a regulaci dýchání, trávení a metabolismu. Hmat a citlivost pokožky můžete u dítěte rozvíjet také mazlením, hlazením dítěte.

Psychomotorický vývoj

V průběhu prvních 3 měsíců věku se spontánní a hrubé pohyby postupně mění na koordinované.  Dítě začíná zvedat hlavu, otáčí ji a začíná se opírat o předloktí. Snadno natahuje ruce a nohy a začíná rozevírat dlaně.

→Tip: Dítěti vkládáme do rukou naše prsty, ale také jiné předměty (chrastítka, provázek, papír,..) Předměty vkládáme střídavě do pravé a levé ruky.

→Tip: Můžeme začít „pást s dítětem koníčky“ – pozor ale na správné první vzpřímení, aby nebyla hlavička dítěte příliš zakloněná.

→Tip: Polohování dítěte – polohy dítěte při ležení pravidelně střídáme, nabízíme rovnoměrnou stimulaci pro otáčení hlavičky. Rovnoměrným vývojem a rovnoměrnou stimulací otáčení hlavičky zabraňujeme vzniku „sležené hlavičky“. Na polohování dítěte lze použít polohovací fixační válečky (nebo např. smotanou deku), ty pomáhají správnému polohování dítěte na boku. Udržování správného držení hlavičky také předejdeme vhodným umístěním postýlky dítěte (tím, že nebudeme dávat zajímavé předměty za hlavu dítěte apod.)

Zdroje a použitá literatura:

Zkušenosti lektorek kroužku Broučků

Od narození po první rok, Máma a já, 2012

Happy baby, Family Service, 2012

 

Vývoj dítěte ve 3. měsíci života 

V této době se dítě rychle vyvíjí. Už ve třetím měsíci života jsou viditelné individuální rozdíly mezi dětmi v chování, prožívání a také v celkovém postupu vývoje.

Smyslový vývoj

Zrak
Ve třetím měsíci už dítě fixuje předmět zrakem (oběma očima) a dokáže sledovat i rychle se pohybující věc ve všech směrech. Pohyby očí jsou doprovázeny pohybem hlavy. Dokáže najít zdroj zvuku a otáčí hlavu tam, odkud zvuk přichází. Objevuje se u něj reakce, která je odpovědí na lidskou řeč – začíná aktivně broukat.

→Tip: Miminko uchopíme ve vodorovné poloze do náruče, zádíčky nahoru a s hlavičkou vysunutou před předloktí. Neseme ho tedy v lehu na bříšku – dítě se tak může lépe rozhlédnout. Procházíme se s ním takto po bytě, po zahradě, po parku… Miminko sleduje svoje okolí, hlavičku udržuje zdviženou a zároveň ji otáčí všemi směry za tím, co ho zajímá. Pokud má dítě tendenci k záklonu hlavy a prohýbá se v trupu do houpačky, tak jej raději držíme v klubíčku, opřené zády o naši hruď.

Psychomotorický vývoj

Pohyby děťátka se stávají plynulejšími a vláčnějšími v porovnání s trhavými pohyby novorozeněte. A také jsou cílenější a záměrnější.

Koncem 3. měsíce života se dítě naučí ovládat pohyby hlavy. V době bdění již převládá držení hlavy ve střední poloze.

→Tip: Miminko necháváme „pást koníčky“.  Správná poloha na „pasení koníčků“ je: ručičky v pravém úhlu, zadeček tlačíme dolů lokty dolů, k dítěti si lehneme, abychom zabránili záklonu hlavy. Dobrá poloha „pasení koníčků“ je důležitá pro pozdější správné vzpřímení dítěte.

→Tip: Dítě lákáme ke zvedání hlavy něčím zajímavým. Největší zdroj zajímavostí lidská tvář. Klekneme si proto tak, aby naše hlava byla ve výšce hlavy dítěte, a voláme na něj, aby se na nás podívalo. Postupně nahrazujeme tvář různými hračkami.

Zdroje a použitá literatura:

Zkušenosti lektorek kroužku Broučků

Od narození po první rok  – www.mamaaja.cz

 

Vývoj dítěte ve 4. měsíci života

Smyslový vývoj

Zrak

Koordinace oko – ruka je už natolik rozvinutá, že dítě dokáže manipulovat s předměty, které vidí, a současně už začíná rozlišovat i tváře a výrazy ve tváři. Dítě se stále více se usmívá. Dá se říci, že při dobré péči je hlavním emočním projevem dítěte radostná nálada, hlasitý smích a počátky žvatlání. Dítě začíná rozlišovat známé a neznámé osoby.

→Tip: S dítětem se můžete bavit o věcech, které vidíte kolem sebe, předvádět mu různé zvuky, číst mu z knih – ukazujte při tom i obrázky.

Řeč

V období mezi 4.– 6. měsícem přechází dítě od stadia broukání ke stadiu žvatlání. Zvyšuje se jeho potřeba „mluvit“ a vydávat zvuky. Až máte dojem, že vedete se svým dítětem dialog.

→Tip: Při rozhovoru s ním je důležité, abyste dělali přestávky, jako byste mluvili s dospělým. Vaše dítě vám bude stále častěji v těchto přestávkách „odpovídat“.

Psychomotorický vývoj

Dítě dobře ovládá pohyby hlavy. V lehu na zádech umí hlavu točit na obě strany i ji zaklonit a podívat se nahoru. Záklony hlavy však nepodporujeme – předměty nedáváme za hlavu dítěte, ale do stran. V  lehu na bříšku se dítě učí sahat po různých předmětech, které vidí. Dokáže už udržet váhu hlavy a hrudníku, i pokud je opřeno jen o jednu ruku. Druhou používá k manipulaci a dosahování na předměty, posiluje tak zádové a šíjové svaly.

→Tip: Lechtání miminka v podpaží a po celém těle. Tuto činnost je nutno provádět jemně a opatrně. Dítě může reagovat velmi bouřlivě a nožičky a ručičky  se mohou až horečně pohybovat. Při nadměrné stimulaci může dojít k rozrušení a pláči dítěte.

→Tip: S dítětem můžeme začít chodit na cvičení maminek s dětmi, kde se dítě učí navazovat sociální kontakty s vrstevníky, maminky se učí správné manipulaci s dítětem v praxi.

Zdroje a použitá literatura:

Zkušenosti lektorek kroužku Broučků

Od narození po první rok  – www.mamaaja.cz

 

Vývoj dítěte v 5. měsíci života

 Psychomotorický vývoj

V 5. měsíci jsou zpravidla svaly zad a šíje již natolik silné, že dítě vleže na bříšku sahá oběma rukama na hračku, kterou vidí, a hraje si s ní. Svaly mu zároveň pomáhají udržovat zdviženou hlavu a hrudník.

Po 5. měsíci by se měli děti samostatně přetáčet ze zad na bok a bočně vzpřímit hlavičku (postupně se pak přetočí na bříško a potom zpět na záda).

→Tip: Když chceme posílit svaly zad a šíje, aby dítě posilovalo ručičky, položíme dítě na bříško na zem. Pod bříško mu dáme napůl nafouklý overball nebo polohovací váleček. Později je to nácvik k lezení, protože se dítě učí poloze na čtyřech.

Smyslový vývoj

Rozvíjení smyslů a vnímání skrze ně umožňuje dítěti, aby se lépe orientovalo ve svém okolí. Dokáže už s jistotou sahat po předmětech a různě s nimi manipulovat. Tím se rozvíjí koordinace mezi zrakem, rukou a pohybem.

Sluch
→Tip: Od narození zpíváme dítěti písničky a předříkáváme rytmické říkanky. Dítěti se líbí rytmus a intonace, i když slovům nerozumí. Rytmus zdůrazňujeme tím, že s dítětem vykonáváme rytmické pohyby – houpáme ho, hýbeme jeho ručičkama a nožičkama. Učíme ho rozlišovat ráz písničky: při veselé písničce se na dítě smějeme a zpíváme hlasitě, při ukolébavce zpíváme klidně a potichu…

Sociální dovednosti

II. čtvrtletí prvního roku dítěte je charakteristické rozvíjením sociálních vztahů – dítě navazuje velmi úzký vztah především se svou matkou a otcem. Rozlišuje své blízké a velmi vážně pozoruje cizí lidi. Začíná rozumět některým gestům a mimickým výrazům blízkých osob.

Přibližně v 5. měsíci života se dítě naučí např. chrochtat, kvičet, bručet, vrčet, mlaskat či prskat. Začínáme také rozlišovat hlasové projevy našeho miminka.

→Tip: Hlásky podobné hláskám mateřského jazyka po dítěti opakujeme, ale vyslovujeme je tak, jak se v mateřštině vyslovují správně. Jiné zvuky už neopakujeme, jen se na dítě usmějeme, abychom ho podpořili v jeho snaze.

→Tip: Cvičení: Takový, takový je závin makový, je od mojí mámy.

Vyválíme těsto – dítě leží na zádech na rovné podložce, a my pomalu tělíčkem pohupujeme zleva doprava.

Naplníme jablky a mákem – štípáme nebo lechtáme dítě po tělíčku

Závin zabalíme – valíme do kříže – pravá ruka+levá noha a naopak, aby se propojila pravá a levá hemisféra

Potřeme vajíčkem – dítě pohladíme po celém těle

Upečeme – dítě pofoukáme

Sníme – dítě pomazlíme a popusinkujeme

Zdroje a použitá literatura:

Zkušenosti lektorek kroužku Broučků ve Studánce

Od narození po první rok  – www.mamaaja.cz

 

Vývoj dítěte v 6. měsíci života

 Psychomotorický vývoj

Hrubá motorika

Některé děti se naučí koncem 6. měsíce plazit, hlavně za pomoci rukou. Někdy dítě k pohybu využije i válení sudů. V šestém měsíci se už objevuje i záměrné překládání předmětů z ruky do ruky, které umožňuje dítěti lépe věc poznat tím způsobem, že ji převrací, otáčí, uchopuje v různých polohách, mění se její tvar.

Dítě neposazujeme, dokud samo nesedí, vždy se nutné brát ohled na jeho psychomotorický vývoj.

→Tip:  Společně s miminkem se sedneme ke stolu, na kterém jsou položeny hračky. Dítě lákáme, aby se hraček dotýkalo a zkoumalo je. Vybíráme takové hračky, kterou jsou asymetrické a různě velké, aby bylo dítě nuceno používat obě ručičky a také přizpůsobovat úchop a nastavení ruky velikosti předmětu.

Sociální dovednosti

Emocionální projevy a rozvoj sociálních dovedností dítěte

Pokud je dítě zdravé a spokojené, často se usmívá a při setkání se známým člověkem se hlasitě směje. Brouká si a neustále se něčím zabývá.
Dítě začíná aktivně navazovat kontakty se svým okolím. Vydáváním hlasitých zvuků, dotýkáním se mámy na sebe upozorňuje a pozoruje, jak matka na jeho pokusy reaguje. Některá svá přání už dokáže vyjádřit svým chováním.

→Tip: V tomto období využíváme návštěv přátel a známých k tomu, abychom je požádali, zda by se mohli na 3–5 minut věnovat děťátku: pochovali jej v náruči, chodili s ním po místnosti, ukazovali mu hračky, předměty, mluvili s ním… Jde o to, aby si dítě zvykalo na cizí lidi a nebálo se s nimi navazovat kontakt. Důležité je, aby byl vždy přítomen některý z rodičů.

Řeč

Broukání je nyní snahou aktivně navázat styk s matkou – např. matka si dítěte nevšímá, ale dítě se na ni dívá a snaží se na sebe upozornit různými zvuky. Následující hry napomáhají k rozvoji schopností dítěte využívat svůj hlas k dosažení vzájemného kontaktu s okolím:

→Tip: Hra na přivolávání hraček: Když má dítě „hovornou“ náladu, máma si přikryje tvář plenkou. Dítě zabrouká a máma si stáhne plenku z tváře, zasměje se a také mu zabrouká. Za chvíli si opět přikryje tvář plenkou. Dítě velmi rychle pochopí princip hry a začne záměrně na mámu pokřikovat, aby se mu ukázala.

→Tip: Cvičení – Brambora

Kutálí se ze dvora, takhle velká brambora.

Neviděla, neslyšela, že na ni padá závora.

Kam koukáš ty závoro, na tebe ty bramboro.

Kdyby tudy projel vlak, byl by z tebe bramborák.

(Sedíme u cvičení na turka, dítě máme v klíně, dítě nesedí, ale je v poloze klubíčko. Rukama ukazujeme to, co říkáme.)

 Zdroje a použitá literatura:

Zkušenosti lektorek kroužku Broučků

 Od narození po první rok  – www.mamaaja.cz

 

Vývoj dítěte v 7. měsíci života

Třetí čtvrtletí prvního roku života je obdobím osamostatňování dítěte od dospělého. Dítě už nemusí čekat na to, až k němu dospělý přijde, protože se k němu dokáže dostat samo lezením. V 7. měsíci života už děti začínají rozumět některým slovům a výzvám.

Sociální vývoj

Kolem 7. Měsíce věku dítěte se začíná zcela přirozeně objevovat a projevovat separační úzkost se jako první strach v životě dítěte. Jsou však i děti, u kterých lze rozpoznat až kolem 1,5 roku. Kojenec žije naprostou přítomností. V této době se potřebuje dítě ujistit o přítomnosti matky, kterou potřebuje mít k dispozici a jistotu že je mu nablízku. Na základě pocitu blízkosti matky se vytváří tzv. pevná citová vazba, která může být základem pro pocit bezpečí v životě.  Jakékoliv náhlé přerušení již vytvořených vztahů a citových vazeb může u dítěte být těžkou záležitostí a může vést k přechodnému i dlouhodobému poškození.

Psychomotorický vývoj

Hrubá motorika

Na rozdíl od předcházejících měsíců si nyní dítě neosvojuje pohybové dovednosti jednotlivých částí těla, ale především pohyb celého těla – např. zdokonalování lezení, do kterého se zapojuje celé tělo.Lezení je velmi důležitý pohyb, který podmiňuje rozvoj zad a zádového a šíjového svalstva – je vlastně přípravou ke správnému držení těla.

→Tip: Přípravná cvičení na lezení – jejich účelem je posílit paže, aby se na nich dítě uneslo, a také posílit břišní svalstvo, aby dítě dokázalo přitáhnout kolínka pod bříško. Hlavním principem těchto cviků je to, že otec nebo matka fungují jako živá, ale bezpečná překážka: položí dítě na sebe a potom ho lákají, aby z této polohy přešlo na jinou a chytilo si hračku. Dítě se snaží na ležícího otce vylézt nebo z něj slézt a přitom se zapírá nohama i rukama, pohybuje trupem… Teplé lidské tělo zároveň vyvolává intenzivnější pohyby a podporuje pohyb děťátka více než např. tvrdý stůl.

Na podporu lezení je důležité zvolit i správný povrch, aby to dítěti neklouzalo např. koberec.

Jemná motorika

Rozvoj jemné motoriky velmi úzce souvisí s rozvojem hry, ovlivňuje rozvoj poznání, zkušeností a myšlení a také vlastnosti jako soustředěnost, přesnost, vytrvalost. Manipulační hra je jednou z hlavních seberozvíjejících aktivit dítěte. Právě při hře je vidět, jak dítě zdokonaluje svoje vědomosti a zkušenosti. Ještě v 7. měsíci věku neumí respektovat určité specifické vlastnosti předmětů – převážně s nimi bouchá, potom je zase překládá z ruky do ruky atd.

→Tip: Rodiče by měli dát dítěti co nejčastěji co nejvíce příležitostí, aby si hrálo samo. Velmi brzy se tak přesvědčí, že dítě vykonává spontánně mnoho činností, ke kterým nebylo vedeno. Většina z nich je ovšem pro něj a jeho vývoj velmi užitečná

→Tip: Uchopování předmětů různé velikosti, tvarů a v různé poloze. Často podáváme dítěti předměty zvláštních tvarů, se kterými má méně zkušeností a které nelze uchopit jakkoliv – např. velký míč, který je možno chytit jen oběma rukama, menší kostky, které lze dát dvě do jedné ruky…

→Tip: Uchopování předmětů v pohybu. Ukážeme dítěti nějaký lákavý předmět, kterým (jakoby z legrace) pohybujeme pomalu sem a tam, aby ho dítě stačilo ještě v pohybu uchopit. Postupně můžeme rychlost a rozsah pohybu zvětšovat, čímž se úkol postupně ztíží.

→Tip: Uchopování předmětů v různých nádobách. Předmět, který dítě chce, vložíme do nádoby a potom ho vyzveme, aby si věc vzalo. Začínáme nádobami s velkým otvorem, postupně přecházíme ke stále menším nádobám s menšími otvory. Dítěti nabízíme nádoby v různé poloze – např. otvorem směrem k dítěti, otvorem nahoru, dolů… Právě tyto cviky rozvíjí prostorovou a tvarovou představivost a myšlení.

→Tip: Cvičení – Paci, paci…

Paci, paci, pacičky,

Táta koupil botičky.

A maminka pásek na myší ocásek.

Dítě se tímto cvičení učí tleskat a rozvíjí svoji rytmiku.

Zdroje a použitá literatura:

Zkušenosti lektorek kroužku Broučků

Od narození po první rok  – www.mamaaja.cz

 

Vývoj v 8. měsíci života

Stále se zdokonalující dovednost a schopnost dítěte lézt ho osvobozuje od závislosti na dospělých.

Řeč

Značný pokrok pozorujeme ve vývoji řeči. V 7. měsíci života se dítě naučilo reagovat na slova výzvy také různými pohyby těla a začalo vyslovovat a opakovat dvojhláskové slabiky a žvatlat (např. ma-ma-ma-ma). V 8. měsíci tyto slabiky duplikuje, např. ma-ma, ba-ba. Pokud dítě vyslovuje ma-ma při různých příležitostech a pokud je zřejmé, že se jedná o hru s mluvidly, mají hlasové projevy charakter žvatlání. Slabiky ma-ma se stávají slovem, až když je zřejmé, že jsou vyslovovány záměrně, ve vztahu k mámě.

Psychomotorický vývoj

Jemná motorika

V 7. měsíci života se zdokonalila schopnost dítěte překládat si předmět z ruky do ruky. Dítě udrží menší předmět mezi palcem a ukazovákem.

Právě 8. měsíc života lze považovat za zlomový ve vývoji jemné motoriky. Dítě začíná respektovat fyzikální vlastnosti předmětů se kterými si hraje.   Dítě začíná vykonávat jiné činnosti s kostkou, jiné s gumovým panáčkem, jiné s plenkou. Rozpoznává specifické možnosti předmětů, tím i možnosti manipulační. Zjišťuje, že kostka při bouchání způsobuje větší hluk než např. plenka, panáček se dá ohýbat, plenka krčit apod.

Hrubá motorika

V 8. měsíci věku se také učí obratně podlézat stoly i židle a vylézat na nižší schůdky. Podlézáním, přelézáním, vylézáním a slézáním si velmi vydatně cvičí celé tělo, což se projevuje ve stále se zlepšující schopnosti sedět. Až poté, co se dítě naučí lézt po čtyřech, sedí úplně bez držení a s rovnými zády. V tomto období se samo posadí na rovné podlaze, kde už se nemá čeho přidržovat. Do té doby v žádném případě dítě neposazujte! Vhodné polohy při nošení dítěte jsou klokánek, sedačka či sedlo.

→Tip: Cvičení pro rozvoj hrubé motoriky

Jestliže se má dítě naučit lézt, je vhodné, aby mělo nahé nožičky, zejména kolínka. Pokud leze v kalhotách či teplácích např. po linoleu, gumě, plovoucí podlaze a jiných hladkých plochách, kolínka mu kloužou a nácvik lezení je tak ztížený, dobrý je neklouzavý povrch např. koberec.

Ručkování doleva a doprava
Otec nebo máma leží na zádech na zemi a položí dítě bříškem na sebe, aby se oběma dlaněmi opíralo o jeho hrudník. Roznožené nohy dítěte mají objímat otcův pas – dítě tedy leží obkročmo na otci. Doprava a doleva od boku otce, ve vzdálenosti asi 25–40 cm položíme hračku. Dítě se snaží ručkováním doleva a doprava zmocnit obou hraček.

→Tip: Cviky zdokonalující lezení dítěte
Lezení po rovině v různých podmínkách
Když se dítě naučí trochu lézt po rovné zemi, dáme mu možnost, aby lezlo po rovině, ale v kalhotách, po koberci, po parketách, v písku, v trávě, mělké vodě, po schodech… Dbáme na to, aby se neporanilo (o kamínky, třísky apod.) a aby plocha, po které leze, byla co nejčistší. Nezapomínejte dítěti pak umýt ruce dříve, než si je začne strkat do pusy.

Hra na honěnou po čtyřech
Do 10. měsíce věku by se dítě mělo naučit lézt různými směry: dopředu, dozadu, doprava, doleva, otáčet se… Tato hra mu může pomoci. Otec nebo matka lezou za dítětem a křičí na něj žertovně „chytím tě“. Dítě se obvykle se smíchem snaží utéci rychlým lezením různými směry. Hra rozvíjí nejen motorické, ale i sociální dovednosti dítěte.

Lezení mezi předměty
Na podlaze necháme větší krabice, židle a podobné předměty tak, aby se jim dítě, pokud se chce dostat ke hračce nebo k nám, muselo vyhýbat ze své přímé dráhy. Toto cvičení je spojeno se zdravým ohýbáním zad na obě strany.

→Tip: Cvičení – Žába

Leze žába po žebříku, natahuje elektriku,

Nejde to, nejde to, necháme to na léto.

(Sedíme s dítětem a ukazujeme rukama říkanku.)

Zdroje a použitá literatura:

Zkušenosti lektorek kroužku Broučků

Od narození po první rok  – www.mamaaja.cz

 

Vývoj v 9. měsíci života

V tomto období je třeba dítěti dopřát co nejvíce spontánního pohybu ve volném prostoru. Není vhodné dávat děti do skákadel nebo chodítek.

Psychomotorický vývoj

V 9. měsíci věku se naučí zvedat předmět ze země – jakmile se udrží jednou rukou. Umí také udělat podřep ze stoje a předklon a opět se vztyčit a napřímit. Chůze se začíná vyvíjet, když dítě přenáší váhu těla z nohy na nohu. Na začátku dělá drobné úkroky vpravo a vlevo, takže přešlapuje téměř na místě.

→Tip: Neobouvejte dítěti botičky hned, jakmile se postaví na nohy. Pro zdravý rozvoj klenby je dobré ho nechat běhat bosé nebo v ponožkách, aby se naučilo správně našlapovat a došlapovat až na paty. Je vhodné dočasně odstranit malé běhouny, aby o ně dítě nezakopávalo a nepadalo. Jestliže máme v bytě kluzkou podlahu, můžeme využít pro děti ponožky s protiskluzovými zábranami na chodidlech.

Jemná motorika

V tomto období si dítě cvičí zdánlivě jednoduchou, ale důležitou schopnost a to pustit předmět z ruky v pravý čas. Schopnost vědomého pouštění uchopených předmětů při určitém držení ruky a v určitou chvíli si děti osvojují až v období mezi 11. a 12. měsícem věku. Před tímto obdobím dítě většinou nepouští předmět záměrně, věc mu z ruky spíše vypadne.

→Tip: V tomto období je důležité na tom dítětem spolupracovat, tedy pokud pouští hračky z kočárku, učí se právě tomu vědomému pouštění předmětů, proto mu hračky ochotně podáváme a podporujeme ho v tom.

Hrubá motorika

Důležitou podmínkou je přítomnost a aktivní angažovanost rodiče při hře. Povzbuzování a citová odměna ve formě pohlazení, pochvaly a projevená radost při snaze dodává dětem jistotu a pocit bezpečí.

Dítě lákáme k různým pohybovým hrám na zemi, aby se samo postupně naučilo pohybovat v prostoru.
Převládat by měla hra v poloze na bříšku, na kolínkách, případně v samostatném sedu – pokud to dítě dokáže. Dítě, které je schopno se posadit samo, je zralé na sezení.
Tip: Hry na rozvoj hrubé motoriky

 Prolézání přes stehna rodičů
Otec i matka se posadí na zem naproti sobě, aby se dotýkali nohama, a s mírně roznoženýma nohama utvoří žebřík. Dítě leží bříškem přes stehno jednoho rodiče a snaží se přelézt přes všechna čtyři stehna směrem k hračce, která leží u stehna druhého rodiče. Naučí se tak plazit přes stehna jako po měkkém ležícím žebříku. Cvik je možné ztížit tím, že rodiče mírně pokrčí nohy.
Slézání
Děti zpočátku slézají ze schůdků, lavice, gauče atd. hlavou napřed, a hrozí jim tak nebezpečí. Často lezou po gauči, na okraji se nezastaví a spadnou dolů. Proto je třeba naučit je na okraji zastavit, otočit se a slézt nohama napřed.
Jak na to? Položíme dítě na pohovku na bříško tak, aby jeho nohy visely dolů. Tlakem na ramínka ho strkáme stále více z gauče, až se sesune dolů do stoje na nohou. To předpokládá, že se dítě umí samo postavit na nohy. Cvik opakujeme s dítětem několikrát. Při sesouvání se dolů mu pomáháme čím dál méně, ale dbáme na to, aby nespadlo a nezranilo se.

Dítě po určité době pochopí princip a naučí se samo otočit se a slézt nohama napřed. Cvičení slovně komentujeme. Ukazujeme na okraj postele či gauče a říkáme: to je kraj, dáváme pozor, když lezeme dolů, nejdřív nohy…

Tip: Cvičení

Řežme dříví na polínka, ať má čím topit mám maminka.

Řežme dříví, tužme síly, řízy, řízy, řízy řízy.

(Sedíme s dítětem naproti sobě, držíme se za ruce, pohybem naznačujeme řezání dříví.)

Zdroje a použitá literatura:

Zkušenosti lektorek kroužku Broučků

Od narození po první rok  – www.mamaaja.cz

 

Vývoj dítěte v 10. měsíci života

V posledním čtvrtletí prvního roku je už dítě značně samostatné.

Řeč

Do konce 12. měsíce věku se rozvine pasivní porozumění řeči natolik, že k tomu vedené dítě porozumí všemu, pokud se hovoří o známých každodenních situacích. Průměrně v 10.–11. měsíci dítě vysloví své první skutečné slovo.

Stále platí, že s dítětem je dobré:
– mluvit pomalu a zřetelně,
– omezovat slovník na slova, jejichž význam může pochopit,
– mluvit o konkrétní situaci, ve které se dítě nachází, a věcech s ní související,
– používat vždy stejné slovo pro označení stejného jevu.

Psychomotorický vývoj

V 10. měsíci života se už dítě dovede postavit u nábytku a chodit kolem něj, přičemž se ho pevně drží.

Jemná motorika
Velký pokrok je vidět i v rozvoji jemných pohybů ruky, které odrážejí úroveň intelektuální činnosti a narůstajících zkušeností dítěte. Dítě rádo uchopuje drobné předměty (nitky, zrnka) jemným, tzv. piketovým  úchopem (lze podpořit např. vkládačkami) – koncem palce a ukazováku. Také už dokáže vědomě uvolnit úchop a pustit např. kostku do nádoby.

Dítě se do konce 1. roku věku se většinou naučí:
– předměty pokládat a stavět,
– duté předměty vyprazdňovat, vysypávat, plnit, zasouvat, uzavírat,
– zdokonalit se ve zpracování materiálů,
– používat nástroje složitějším způsobem,
– osvojit si snadné pracovní a sebeobslužné pohyby a začít napodobovat,
– hrát si s pískem a vodou,
– pohybovat se na slovní výzvu,
– osvojit si některé manipulační pohyby v sociálním styku.

→Tip: Hry na rozvoj jemné motoriky
Pokládání plochých předmětů na sebe
Dáme dítěti několik dřevěných destiček nebo plochých nízkých krabiček a ukážeme mu, jak je lze pokládat na sebe. Stejným způsobem může dítě na sebe vrstvit sešity, knihy, talířky

Pokládání menších předmětů na větší
Poskytneme dítěti dva předměty různé velikosti (např. dvě různě velké krabice nebo různě velké kostky) a lákáme ho, aby položilo menší předmět na větší. Čím menší je rozdíl velikostí obou předmětů, tím je úloha těžší.

Vytahování předmětů z pytlíku
Do plátěného pytlíku nebo do sáčku dáme menší předmět a vyzveme dítě, aby ho vytáhlo. Dítě se učí držet jednou rukou sáček za okraj a druhu rukou předměty vytahovat. Střídáme hru s pytlíky z různých materiálů: plátěnými, igelitovými, papírovými sáčky.

Vysypávání předmětů
Nejprve dáme dítěti příležitost vysypávat předměty z krabic, košíků, hrnečků a sáčků. Dítě má objevit princip, že nádobu nebo obal je třeba otočit dnem vzhůru, aby předměty vypadly.

Otevírání a zavírání krabic
Začneme s válcovitými, vysokými a plochými krabicemi z lepenky, dřeva, umělé hmoty, které mají nasazovací víka.

Zatloukání kladivem
Necháme dítě, aby kladívkem zatloukalo „hřebíky“ na dřevěné destičce s dírkami. Když se mu to podaří, stojan otočíme a dítě může zatloukat „hřebíky“ z druhé strany. Postupně se tak učí trefit se kladívkem do hřebíku.

Posouvání hraček plovoucích po vodě
Děťátku ukážeme, jak rukou, vařečkou nebo jinými předměty postrkovat plovoucí předměty a hračky, aby pluly po vodě určitým směrem.

→Tip:Cvičení

Vrána letí, nemá děti

My jich máme jako smetí.

My jí žádné neprodáme,

Protože je rádi máme.

Dítě leží na zádech, ruce a nohy balíme do kříže,

Levá ruka  – pravá noha a naopak.

Důležité pro propojení pravé a levé hemisféry.

Zdroje a použitá literatura:

Zkušenosti lektorek kroužku Broučků

Od narození po první rok  – www.mamaaja.cz

 

Vývoj dítěte v 11. měsíci života

Až do konce prvního půlroku života dítěte bylo třeba zabezpečovat bezprostřední uspokojení jeho potřeb. Pokud rodiče v tomto období vycházeli vstříc jeho potřebám, naučilo se dítě, že může svým chováním něčeho dosáhnout a není bezmocné. Pocit bezpečí a stability dává dítěti možnost vzít problémy do vlastních rukou a aktivně hledat řešení.

Rozvoj samostatnosti

Dítě se také naučilo, že se může obrátit na druhé a žádat o pomoc. Tato pomoc by měla být jen minimální, aby se dítě na řešení vždy samo podílelo nebo mělo hlavní podíl. Tento způsob výchovy je časově dost náročný.

→Tip: Příkladem může být, když dítě vyleze na křeslo a dává najevo, že chce dolů. Nejrychlejší způsob řešení je dítě sundat. Nejjednodušší je mu říci: „Když jsi tam sám vylezl, tak sám i slez.“ Dítě možná při slézání spadne a samo zastaví svoje pátrací aktivity. Kromě toho se naučí, že dospělí mu nechtějí pomoci při řešení jeho problémů. Časově náročné, ale smysluplné je postavit se vedle pohovky a povzbuzovat dítě, aby slezlo samo, přitom ho však jistit, aby nespadlo.

V druhém půlroce je třeba u dítěte stále častěji vyžadovat tuto samostatnost. Je na vás, rodičích, abyste si předem ujasnili důsledky svých rozhodnutí a činů. Každým jednotlivým skutkem své dítě něco učíte. Nemělo by například získat zkušenost, že se mu přání splní, až když si bude dostatečně dlouho stěžovat.

Touha zkoumat a zkoušet je u dětí velmi silná. Některá přání si chce dítě prosadit. Mluvte s ním a spolupracujte. Zároveň však trvejte na svém, případně hledejte alternativní řešení, která nejsou tak nebezpečná jako přání dětí. Např. pokud chce dítě vyzkoušet horkou žehličku a nevěří, že pálí, přejeďte s ní po žehlicím prkně nebo po oblečení a nechejte ho vyzkoušet, jak zůstane horké, aby si umělo představit, jaké to je.

→Tip: Nabízí se možnost dítě naučit, jak s věcmi zacházet, a vyhradit mu prostor určený jen pro něj – např. v pokoji poličku s „jeho“ knihami a časopisy, v kuchyni jednu zásuvku s kuchyňskými potřebami, kterými si nemůže ublížit, apod.

Důležitým pravidlem ve výchově je, aby reakce rodiče na zakázané chování (a z toho vyvozené důsledky) logicky souvisely s předcházejícím chováním dítěte. Musí tedy následovat bezprostředně po příčině, nikdy ne o 5–10 minut nebo o půl hodiny později, protože dítě už si to nepamatuje.

Dudlík
Při dumlání dudlíku před usnutím se dítě může cítit uvolněně a spokojeně. Ale pokud ho má v puse ve dne, brání mu dudlík v používání svalů rtů a jazyka k vytváření zvuků. Dudlík není vhodný pro vývoj řeči a řečových dovedností. Pokud dítě ke svému životu dudlík potřebuje, pokuste se omezit čas, který s ním tráví během dne.

→Tip: Osvojování si pracovních a sebeobslužných návyků
Čmárání tužkou po papíře
Ukážeme dítěti, jak se čmárá pastelkou na velký balicí papír rozložený na zemi nebo na stole – tam dítě může čmárat, přičemž sedí rodičům na kolenou.

Utírání úst ubrouskem nebo plenkou
Po jídle podáme dítěti ubrousek či plenku, aby si utřelo pusu. Dítě se o to pokusí, i když ze začátku si jídlo po tváři spíš rozetře, než utře.

Utírání prachu
Když máma utírá prach z nábytku, půjčí dítěti plenku, aby jí pomohlo. Malý pomocník maminku napodobuje.

Otevírání a zavírání krabičky od zápalek
Dáme dítěti prázdnou krabičku od zápalek (nebo podobnou krabičku) a ukážeme mu, jak se otevírá a zavírá. Tato manipulační aktivita je vhodnou příležitostí, jak naučit dítě pracovat oběma rukama.

Stolování
Necháváme dítě jíst spolu s námi u stolu ve vysoké židličce. Stále častěji mu dovolujeme, aby jedlo samo lžičkou. Nepořádek bude asi značný, přizpůsobte tomu tedy bezprostřední okolí (bryndáček a plastové prostírání, příp. ubrus by mohly škody trochu zmírnit). Touha po poznání a poznávání nutí dítě vyzkoušet každý pokrm nejen ústy, ale i rukama.

→Tip:Cvičení

Hlava ramena kolena palce, kolena palce, kolena palce.

Hlava ramena kolena palce, oči uši pusa nos.

Orientace na svém těle.

Zdroje a použitá literatura:

Zkušenosti lektorek kroužku Broučků

Od narození po první rok  – www.mamaaja.cz

 

Vývoj dítěte v 12. měsíci života

Dítko by mělo být koncem prvního roku života značně samostatné. Některé už chodí, dokáže zručně a účelně zacházet s různými předměty, rozumí větám týkajícím se každodenního života, začíná samo mluvit a dává rodičům důkazy o tom, že přemýšlí a hlavně vymýšlí.

Řeč:

Koncem 12. měsíce věku používají některé děti asi pět aktivních slov. V jejich aktivním slovníku převládají většinou dětská slova (pa-pa, bác, ma-ma, ba-ba). Děti mají zájem o rým a rytmus dětských říkanek. Zvyšuje se i jejich zaujetí obrázky – umí nejen ukázat, kde je např. pejsek, ale někdy se jim už podařit i říci, co pejsek dělá (haf-haf).

Vývoj zkušeností

Koncem prvního roku získává dítě zkušenosti z nejrůznějších oborů, seznamuje se s přírodními jevy a rozšiřuje si svoje sociální zkušenosti. Projevuje stále větší zájem o různé činnosti dospělých, chce se s dospělými setkávat, získávat nové zážitky. S předměty začíná dítě zacházet tak, jako s nimi nakládají lidé v jeho okolí – např. prachovkou utírá prach, vařečkou míchá v hrnci apod. Svojí hrou s předměty se přizpůsobuje sociálnímu prostředí, ve kterém žije.

Tato počáteční socializace chování se projevuje i ve vývoji hry. Po manipulační hře nastupuje napodobovací hra: dítě začíná při hře napodobovat svoje okolí. Nejprve se jedná o napodobování pouze některých, pro dítě zajímavých pohybů.

Napodobování není pro dítě jen zábavou. Je to způsob učení se. Množství pohybů, které dítě koncem prvního a během druhého roku po dospělých opakuje, je závislé na množství podnětů, které okolí dítěti poskytuje. Dítě raději napodobuje skutečně než jenom „jako“: raději vyrábí něco z opravdového těsta a dává to do skutečné trouby, než jako by si na to hrálo.

→Tip: Cvičení

Tetka, kam jdete, co to nesete?

Pantoflíčky a střevíčky nosím po světě.

(Dítě stojí, ruce v bok. Kolíbá se z jedné nohy na druhou a potom dupe.)

Psychomotorický vývoj:

První kroky a zdokonalování chůze

První krok se objevuje u některých dětí v 9.–10. měsíci věku, většinou však kolem roku. Pokud se objeví až později (začátkem 2. roku, ve 14. měsících života), je to ještě stále v normě. Mluvíme-li o rozvoji chůze, musíme myslet na to, že když dítě začne chodit po bytě, říkáme tomu, že chodí. Neznamená to však, že vývoj chůze je ukončen.

Nechejte dítě okusit také neúspěch a bolest. Je to pro vás jistě těžké, ale pro ně je to velice důležité. Učí se tak překonávat překážky a věřit ve vlastní síly, spoléhat na sebe samé. Například: když dítě začíná chodit, není nutné ho úzkostlivě chránit před pádem. Je třeba dávat pozor, aby si vážně neublížilo a nezranilo se. Když upadne, motivujte ho, aby samo vstalo a znovu to zkusilo.  Dítě nevodíme za ruce (hrozí vykloubení ramenního kloubu), můžeme dítě vodit za hrudník.

→Tip: Pokud už dítě udělalo první kroky, přistupujeme k tomu, aby přivykalo chůzi i v jiných podmínkách než jen na rovné podlaze. Necháváme dítě chodit nejprve po cestě v parku, po chodníku, po dvoře, po trávě, v písku, ve sněhu, po kamíncích…

→Tip: Různé společné hry dospělých s dětmi

Hledání a chytání hračky
Sedneme si na zem a hračku schováme za svá záda. Dítě stojící před námi se ji snaží chytit. Hračku si překládáme z ruky do ruky, zvedáme ji do výšky apod., ale necháme dítě, aby ruku s hračkou brzy chytilo. Nedopustíme, aby se dítě rozzlobilo nebo rozplakalo.

Hra na schovávanou
Schováme se za dveře a zavoláme na dítě. Pak vykoukneme a zavoláme „kuk“. Dítě velmi rychle pochopí princip hry a jde se samo schovat. V tomto období ale ještě nevydrží čekat a hned se ozývá.

Hra na honěnou
Dítě se snaží chytit mámu nebo hračku, kterou má v ruce. Máma se směje a ustupuje o pár kroků, ale nechá se chytit.

Rada na závěr:

Děťátko je velmi zvědavé, kreativní a chce se dozvídat nové věci. Všechno ho láká a zajímá. Tato lidská touha po poznání a získávání nových zkušeností a dovedností se bude samozřejmě rozvíjet dále. A je na vás, rodičích, abyste tento zájem, snahu a tvořivost podporovali.

Zdroje a použitá literatura:

Zkušenosti lektorek kroužku Broučků

Od narození po první rok  – www.mamaaja.cz